Učebnice hry na kytaru
Učebnic hry na kytaru již byla napsána pěkná hromada. Jsou ale dnes opravdu potřeba? V době, kdy jakoukoliv stupnici v jakékoliv poloze hmatníku můžeme do minuty vygooglovat i s vysvětlením, v době, kdy na YouTube najdeme dostatek cvičení i na měsíce dopředu. Většina lidí bohužel odpoví “ne” a spokojí se s notebookem a připojením k internetu. Samozřejmě, na internetu jde najít všechno, problém však přichází ve chvíli, kdy vlastně pořádně nevíme, co chceme hledat. Zejména u začátečníků mohou být tedy učebnice skvělým průvodcem světem kytary, protože ho vedou. Jako další výhoda učebnic by stála za zmínku i možnost vracení se k jednotlivým lekcím. I ten nejlepší kytarista si občas potřebuje nějakou věc připomenout. Pak není nic jednoduššího než otevřít známou učebnici, nalistovat potřebnou kapitolu a problém je vyřešen. Do učebnic si také můžeme psát a značit poznámky, zakládat si jednotlivé lekce, ke kterým se chceme časem vrátit. Nemluvě o situacích, kdy připojení k internetu zkrátka není k dispozici. Učebnici si s sebou můžeme vzít prakticky kamkoliv, na dovolenou, na chatu...
Co by taková učebnice měla splňovat?
Mělo by být jasné, pro koho je určena - tady existuje hodně příkladů, učebnice pro samouky, začátečníky, učebnice akordů, cvičení na techniku, zjednodušený průvodce atd. Zkrátka pokud hledáte učebnici na elektrickou kytaru, vezmete v obchodě nějakou knihu do ruky a ani po delším nahlédnutí si nejste jisti, pro jaký typ kytary je učebnice určena, nekupujte ji.
Měla by být logicky strukturovaná - podívejte se na obsah, jednotlivé kapitoly by měly mít nějaký vývoj. Informace na jednotlivých stránkách by měly být přehledné. Určitě nekupujte knihu, která vám přijde zmatená, máte se učit hrát na kytaru a ne pochopit autora nebo nakladatele.
Měla by dané téma zpracovávat komplexně - to se možná trochu špatně posuzuje, ale například když jde o učebnici akordů, zkuste se podívat jaké všechny akordy v ní jsou, je tam vysvětlení, jak se akordy na kytaru skládají, jak se drží, jak mají být postavené ruce atd.? Když se zkusíte podívat na dané téma trochu ze široka, odpoví učebnice na všechny vaše dotazy?
Měla by obsahovat příklady - cvičení. Učebnice na kytaru by nikdy neměla víc mluvit než hrát. Většina věcí se snadněji pochopí při hře než z textu. Charakter durového akordu si zapamatujete po zahrání, nepomůže vám když vám někdo vysvětlí, co máte slyšet.
Zajímavé tipy na učebnice kytary
Učebnice pro klasickou kytaru
Jedná se o učebnici, která se za 30 let od svého vydání stala nejpoužívanějším pedagogickým materiálem pro výuku kytarové hry. Zkušenější hráči již možná tuší, že mluvím o knize Jiřího Jirmala - Škola hry na kytaru pro začátečníky. Jiří Jirmal, česká kytarové legenda 20. století. Kytara ho tak uchvátila, že později získal prvotřídní vzdělání na státní konzervatoři v Praze a stal se uznávaným umělcem. V roce 1965 však musel svoji činnost ukončit z důvodu těžké autohavárie. Kytary se ale vzdát nemohl, proto se začal věnovat na plno pedagogické činnosti. V jeho knize pak naleznete vše, co začátečník potřebuje k tomu, aby se s kytarou nejen sžil, ale díky technickým cvičením pochopil všechny základní postupy nutné pro zvládnutí klasické hry na kytaru. V učebnici najdete i přehled akordů v jednotlivých tóninách, díky čemuž je tato kniha kytaristy označována jako skvělý pomocník v kytarovém začátku i pro samouky a k naučení a porozumění notám, akordům, stupnicím i tóninám.
Další kniha je Analýza kytarové techniky od Jaroslava Houdla s podtitulem „na základě anatomických pocitů uvolněnosti“. Autor tu navazuje na slavného virtuose Andrése Segovia, který mluvil o vnitřních pocitech uvolněnosti v prstech obou rukou při hře na kytaru. Zlepšováky, které v této knize uvádí a popisuje, se dnes používají na hudebních školách a jsou zaručeně funkční. Sám autor to uvádí na příkladu, kdy za ním přišel kytarista s trsátkem a on, přestože sám hraje vybrnkávaně, mu dokázal ihned pomoci. Říká pak, že budeme-li se ke kterémukoliv zlepšováku znovu a znovu vracet, bude nám znovu a znovu pomáhat. Celá kniha je založena na jeho vlastních zkušenostech s těmito technikami a jeho zainteresovanost do tématu je patrná hned po prvních stránkách.
Učebnice pro akustickou kytaru
Akustická doprovodná kytara, kterou napsal Ctirad Oráč. Tento poměrně známý autor 5 knih pro muzikanty a majitel nakladatelství se řídí myšlenkou „svět můžeme měnit k lepšímu jen my sami“ a s tímto mottem také přistupuje k tvorbě svých knih. Ve své knize, která má podtitul „nejen pro začátečníky“, vás naučí hrát především folkové, trampské a country písničky. Autor vás v této knize seznámí s nejpoužívanějšími akordy, lidsky a přátelsky vám vysvětlí jakých chyb se vyvarovat při jejich držení, jak udržet ten správný rytmus nebo jak přijít na kloub zapeklitým barré akordům. Pro některé může být zásadní i to, že s touto knihou není nutná znalost not.
Za zmínku pak určitě stojí i pokračování této knihy s názvem Kytarová škola pro mírně pokročilé. V té Oráč navazuje na to, co již umíte z předchozí knihy, více se zde ale věnuje samotnému vybrnkávání. Naučíte se písně interpretů jako jsou Jaromír Nohavica, Tomáš Klus, Olympic, Lucie, Elán, Janek Ledecký, opět se vracíte ke Kamelotu, Karlu Krylovi a dalším pro nás již známým interpretům. Seznámíte se tu nejen s novými akordy, ale i s basovými přechody, lépe pochopíte rychlé střídání akordů. Navíc stále zůstává výhodou, že učebnici pochopíte i bez znalosti not.
Učebnice pro elektrickou kytaru
Pro elektrickou kytaru se nabízí učebnice Elektrická kytara 1, jejíž autorem je Aleš Petržela. Jak už sám název napovídá, nezůstane jen u jednoho dílu. Muzikant z kapely „Lola běží“, učitel hry na elektrickou kytaru a absolvent konzervatoře Jaroslava Ježka, Aleš Petržela, klade velký důraz na systematické vedení lekcemi tak, aby si kytarista osvojil kytarové techniky od těch základních až po ty složitější snadno a rychle. Veškeré skladby a cvičení jsou psány jak v notové osnově, tak i v tabulatuře. Celou knihou pak provází popisky, aby i zcela začínající kytarista měl možnost samostatně postupovat. Navíc tato kniha obsahuje i část improvizace v hudbě, která je především pro hráče na elektrickou kytaru velice důležitá. Pomocí licků, předepsaných nebo individuálně vytvořených, se kytarista naučí improvizovat, nakonec pak sestavovat vlastní sóla a nejrůznější postupy.
„Dvojka“, tedy Elektrická kytara 2, je určena pokročilejším kytaristům. V jejích 13 kapitolách projdete speciální techniky jako např. Chicken Picking (hraní s kombinací trsátka a ostatních prstů pravé ruky), více se zaměříte na rychlost samotné hry, naučíte se pracovat a zacházet s jednotlivými akordy tak, jak by se vám možná ani nesnilo, a mimo tohle všechno budete cvičit a zlepšovat se na velkém množství skladeb a hudebních etud.
Jako další si zaslouží doporučení i série tří knih od Vítězslava Štefla - Rocková kytara. Knihy vznikaly dlouhou dobu na základě pedagogických poznatků autora, vše je tedy prověřeno letitou praxí. Témata autor čerpal především z dotazů svých studentů, ale i fanoušků. Hlavní část knihy se věnuje výuce a vlastní improvizaci, autor však neopomněl ani témata jako je úvod k aparátům, přídavným zařízením, multiefektům, procesorům, modelerům… Lze tedy bezesporu tvrdit, že se jedná o nejobsáhlejší publikaci k problematice kytar u nás. Stále však z knihy čiší autorova láska k tomuto nástroji a lidskostí, se kterou vysvětluje jednotlivé kapitoly, si získá zkrátka každého.
Zahraniční publikace
První doporučení patří knize Guthrieho Govana – Creative Guitar 1. Kytarová hvězda si napsala učebnici. To je možná první, co vás po přečtení titulu této knihy napadne. Rozdíl mezi ostatními takovými je však patrný hned po pár stránkách. Govan má úžasný vysvětlovací talent, neuvěřitelný přehled napříč všemi žánry, a především hromadu zkušeností jak s učením, tak se samotnou hrou. Tato učebnice je na rozdíl od předchozí publikace vhodná i pro začátečníky, navíc vedle klasické struktury, kde vás autor seznamuje s hudební teorií a jejím praktický využitím, základními technikami a stupnicemi, získáte spoustu dalších unikátních informací. Tato celkem třídílná série má za cíl poskytnout frustrovaným rockovým kytaristům nové směry k prozkoumání svého umění, to vše však dost pochopitelně a od základů. Pokud jste se tedy zasekli například v improvizaci nebo skládání sól, tohle bude dost možná cesta, jak se odrazit z místa.
Jako další ze zahraničních publikací stojí rozhodně za zmínku učebnice se jménem The Principles Of Correct Practise For Guitar (Principy správné praxe pro kytaru), jejíž autorkou je Jamie Andreas. Na tuto učebnici kolují rozporuplné názory a bezesporu je pravdou, že se liší od ostatních kytarových knih a učebnic. Obecně o této knize platí: Buď ji budete milovat a pokusíte se jejími radami řídit, možná pak k samotnému vašemu překvapení po měsíci cvičení zjistíte, jak zásadní a průlomové rady jste v ní objevili, nebo ji budete nenávidět. Zarazil vás jing a jang na obalu? Nebo to, že po letmém prolistování nevidíte v knize snad jedinou notu nebo tab? Nenechte se tímto zviklat. Bezpochyby má autorka svůj styl přednesu a vysvětlování, seznámí vás ale perfektně s popisem svalové paměti a cestě k uvolněnému hraní. Výborně vysvětluje také celý proces cvičení a způsob, jak se co nejefektivněji naučit dělat přesně a uvolněně jakýkoliv pohyb, který nás napadne. Jen ještě malé upozornění. Autorka je zaměřena především na klasickou kytaru. Levačka je tedy vysvětlena úžasně, prstová technika také, ale co se týče trsátka, je potřeba hledat jinde.
Narazili jste na nějakou další zajímavou knihu? Dejte vědět:)